Odhalení mýtů o zemědělství a živočišné výrobě

Dr. Frank Mitloehner je profesor a specialista v Department of Animal Science University of California. Je to expert na kvalitu vzduchu a jeho vliv na zemědělství, ustájení a chov skotu. Řídí výzkum, který je důležitý pro pochopení emisí z chovu skotu a jejich důsledky pro zdraví a bezpečnost potravin i atmosféry.

Široká veřejnost má tendenci vinit zemědělství z globálního oteplování a nemyslí si, že zásadní vliv má spíše průmysl. Je proto důležité změnit toto vnímání. Dr. Frank Mitloehner se rozhodl vysvětlit a objasnit chyby v záporném vztahu k zemědělství s jasným vysvětlením vztahů mezi lidskými aktivitami, trávením zvířat, výrobou potravin a chemií atmosféry.

Ve své virtuální přednášce vysvětluje, že skot má neutrální vliv na klima. Před vznikem pandemie covid-19 cestoval přes Los Angeles do Irska a na pevninskou Evropu, do Polska. Přitom měřil uhlíkové stopy těchto tří míst. Představoval si, že největší bude mít Los Angeles, město se 13 milióny obyvatel, a nejmenší zelené Irsko. Ale bylo to jinak.

Los Angeles má za rok uhlíkovou emisi 50 miliónů tun. Zato jen jedna jediná uhelná elektrárna v Polsku 40 miliónů tun a Irsko se svými 4 miliony obyvatel 60 miliónů tun ekvivalentů CO₂, takže má větší uhlíkovou stopu než Los Angeles.

Proč takové rozdíly? Podle Dr. Mitloehnera existují tři druhy skleníkových plynů – CO₂, metan, a oxid dusíku, které mají podobný vliv na globální oteplování, index GWP 100. Stálými skleníkovými plyny jsou CO₂ a oxid dusíku, metan na druhou stranu ovlivňuje klima jen krátkodobě.

Zdroje metanu jsou těžba a použití fosilních paliv, zemědělství, hoření biomasy, mokřin a jiné přirozené emise. Celkové roční množství je 560 teragramů metanu, ale 550 teragramu z atmosféry zmizí. Jak to funguje? Za tento pokles může chemická reakcí v atmosféře. Vědecký termín je hydroxylová oxidace. Hydroxylová oxidace je proces, kdy radikály ve vzduchu odnímají vodík z metanu. Metan je CH₄ a po zmizení vodíku je metan zničen a přeměňuje se znovu na CO₂.

Důležitá je právě délka života těchto plynů. CO₂ má délku života 1000 let. Jakmile je jednou v atmosféře, vydrží tam 1000 let, u oxidu dusíku jsou to stovky let. To je v ostrém kontrastu k metanu, který má poločas rozpadu 10 let. Metan není jen produkován, ale je také ničen.

Pochopit vše o původu a osudu uhlíku v CH₄ je velmi důležité. Protože skleníkové plyny produkované skotem jsou výrazně odlišné od skleníkových plynů vytvářených jinými sektory společnosti, jako je například přepravní průmysl nebo obory používající fosilní paliva.

Co tedy potřebují rostliny pro svůj růst? Potřebují sluneční světlo, vodu a uhlík ve formě CO₂. Uhlík z CO₂ je pak zapojený do karbobohydrátů jako je např. celulóza. V krmivu pro dojnice jde celulózový škrob do bachoru, kde je část tohoto uhlíku přeměněna na metan.

Jinak řečeno z metanu vznikne atmosférický CO₂, ten prochází rostlinami a pak jde do zvířat. Z metanu tedy vzniká atmosférický CO2.

Jde právě o tento cyklus, který se nazývá biogenní uhlíkový cyklus. Pokud máte konstantní nebo dokonce klesající počet dojnic, nepřidáte další nový uhlík do atmosféry. Přednášející vysvětlil, že uhlík, který je vydáván všemi zvířaty, je recyklovaný. Jako atmosférický CO₂ se přes rostliny dostává do zvířat a ty ho vydávají jako metan. Ale po chvíli se z něj znovu stane CO₂.

Metan a oteplování

Dr. Mitloehner neříká, že metan nevadí. V atmosféře je silným skleníkovým plynem. Otázkou ale je, zda skot přidáváním dalšího metanu ovlivní dodávání dalšího uhlíku do atmosféry, což vede k dalšímu ohřívání planety? Odpověď je ne. Dokud jsou stáda skotu stabilní, anebo dokonce klesají, nepřidávají další metan do atmosféry a nepodílí se na dalším oteplování. Biogenní metan není stejný jako fosilní metan. Jsou chemicky stejné, ale jejich původ a osud jsou významně odlišné.

Pokud by stavy skotu stoupaly, zvyšovalo by se množství metanu. Ale počty dojnic klesají. Jako příklad popsal Dr. Mitloehner situaci v USA. Nejvyšší stavy skotu tam byly v 70. letech minulého století, kdy jich bylo 50 miliónů. Největší nárůst počtu dojnic byl v 50. letech minulého století, a to 25 milionů kusů. Nyní je v USA celkem 9 milionů dojnic. Pokles stavů je tedy značný, podobně jako v jiných zemích. V posledních dekádách stavy dojnic klesají, což znamená, že se opravdu jsem snížilo množství uhlíku, které je dodáváno do atmosféry.

To pravé znečištění atmosféry

Jak je to s fosilními palivy? Fosilní uhlík opravdu vzniká ve formě paliv, nafty, uhlí, plynu. Stromy, rostliny i uhynulá zvířat za stovky milionů let zkameněly a byly uloženy v zemi. A nyní se těží nafta a plyn na souši i v oceánech. Dříve nebo později se toto fosilní palivo spálí, ať už v továrnách, v autech, kamionech, vlacích, letadlech nebo lodích. Na tom opravdu nezáleží. Vytěžením uloženého uhlíku a jeho spálením se přidává do atmosféry. A to není cyklus, ale jednosměrná ulice, protože množství CO₂ dodané do atmosféry je mnohem vyšší, než by mohlo být spotřebováno oceány, půdou nebo rostlinami. Dr. Mitloehner zdůraznil, že toto je hlavní viník dodávání skleníkových plynů do naší atmosféry a z toho vyplývajícího oteplování.

Krávy za to nemohou

Nicméně stále mnozí lidé kritizují živočišnou výrobu a zemědělství a vždy ukážou na krávy a jiné přežvýkavce, jako na hlavní znečišťovatele prostředí.

Dr. Mitloehner vysvětlil rozdíly mezi trvalými znečišťujícími skleníkovými plyny a metanem. Posluchačům vysvětlil, jak oni sami dodávají dioxid uhlíku do atmosféry. Když například jezdí pět dní v týdnu automobilem do práce a zpět. Hned první den v pondělí dodali CO₂ do atmosféry, a ten druhý den v atmosféře stále je, protože tam vydrží 1000 let. Tímto způsobem se s každou jízdou dostává CO₂ do vzduchu a bude tam navždy. Každý den se množství CO₂ v atmosféře načítá a jeho zásoby ve vzduchu stoupají. To je důvod proč křivky CO₂ v atmosféře stále stoupají a nikdy neklesnou.

Dokonce v časech pandemie covid-19, kdy mnoho lidí přestalo jezdit a létat, stále hladiny dioxidu uhlíku v atmosféře trvají. Přesto v době pandemie bylo ovzduší čistější. Důvodem je redukce použití fosilních paliv – nafty, uhlí a plynu. Jezdí méně aut, kamionů, vlaků, lodí, létá se méně a továrny jsou uzavřeny. To znamená, že se spálí méně fosilního paliva, a jsou viditelné poklesy emisí.

Skleníkové plyny ale nebyly opravdu redukované nějak zásadně a jsou v atmosféře v podobných koncentracích. Jak řekl přednášející, je třeba být ještě opatrný v tom ihned hlásat, že je to důkaz, že zemědělství není viník.

S metanem je to tak, že je podobné množství, které je do atmosféry dodáváno například dopravou, je z atmosféry odstraněno. Stejně je tomu v případě dojnic. Pokud je stádo početně stabilní, nepřidává nový metan do atmosféry, protože množství metanu, které krávy vydají se rovná množství metanu, který je zničen.

Jediná doba, kdy se množství metanu v atmosféře načítá, je prvních deset let existence stáda dojnic anebo pokud se počet dojnic ve stádě zvýší. Je tedy důležité si pamatovat, že mezi skleníkovými plyny jsou velké rozdíly. Mezi ty trvalé, s dlouhodobým rozpadem patří CO₂ nebo oxid dusný a proti nim má krátký poločas rozpadu metan.