Tlumení salmonel a kampylobakteru u drůbeže

Každý kuchař, ať profesionál či amatér, vám řekne, že při zacházení se syrovým masem, především krůtím a kuřecím, je nejdůležitější dodržovat zásady potravinové bezpečnosti. Nesprávné skladování potravin a křížová kontaminace z prkénka na krájení masa jsou jen některé z mnoha příčin otrav a onemocnění z potravin.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) alimentární onemocnění každý rok

• postihnou jednoho z 10 lidí,
• zapříčiní ztrátu 33 milionů let zdravého života,
• způsobí smrt 125 000 dětí mladších pěti let.

Z rozdělení případů alimentárních onemocnění podle původců jasně vyplývá, že rody Campylobacter a Salmonella představují obrovský problém. Kampylobakter způsobuje 38% a salmonela 35% všech alimentárních onemocnění, ačkoliv existuje mnoho dalších potenciálních patogenů. Obě tyto bakterie se uplatňují u mnoha druhů zvířat, nicméně mluví se o nich zejména v souvislosti s chovem drůbeže, kvůli způsobu jakým postihují ptáky. Spotřebitelé jsou nabádáni k důkladné tepelné úpravě jídel, která zabrání přenosu těchto patogenů. Tlumit šíření salmonel a kampylobakteru lze však už v počátečních článcích potravinového řetězce, tedy přímo v chovech drůbeže a ve zpracovatelském sektoru.

Cesta infekce

Zmíněné bakterie, jež mohou způsobit závažné problémy v gastrointestinálním traktu (GIT) člověka, jsou obvykle u drůbeže asymptomatické. Kampylobakter se v těle ptáků množí velmi rychle díky jejich vyšší tělesné teplotě. Proto jsou ptáci významným rezervoárem infekce. Tyto bakterie se pak mohou přenést na člověka a osídlit jeho trávicí trakt. Salmonela se přenáší jak horizontálně (mezi jedinci v hejnu), tak vertikálně (ze slepice na kuře přes vejce). Oba patogeny se přichycují na vazná místa na buňkách střevního epitelu.

Střeva na prvním místě

Zdraví střev a střevní mikrobioty může mít významný dopad na kolonizaci patogeny a přenos onemocnění. Střevní mikrobiom je velmi složitý. Výzkumy prokázaly, že existují vzájemné interakce mezi střevem a jeho mikrobiotou. Mikrobiota ovlivňuje

• výživu a růst hostitele,
• střevní morfologii,
• imunitní systém.

Imunita představuje nesmírně důležitý faktor ovlivňující užitkovost zvířat. Imunitní reakce je neuvěřitelně energeticky náročná a spotřebovává energii pro růst nebo produkci vajec. 70% funkce imunitního systému ptáků se realizuje prostřednictvím střev. Zajištění efektivní spolupráce střevního imunitního systému a střevní mikrobioty je základem plně funkční imunity zvířete.

Střevní mikrobiotu a imunitu zvířete může ovlivňovat mnoho faktorů. Patří k nim

• krmivo a výživa,
• prostředí,
• medikace.

Když se v produkčním systému uplatní abiotické či biotické stresové faktory, nebo jsou například nasazena antibiotika, sníží se diverzita střevní mikrobioty a snáze dojde k pomnožení nežádoucích mikroorganismů a patogenů, a k invaznímu osídlení střev. Bakterie si vytvářejí své vlastní mikroprostředí, jež podporuje množení daného bakteriálního druhu. Bakterie používají specifický způsob komunikace, tzv. quorum sensing, na jehož základě mohou zahájit invazi. Důsledkem je obvykle potlačování prospěšných bakterií ve střevech. Salmonela a kampylobakter jsou častými invazními druhy.

Jak tedy změny střevní mikrobioty souvisejí s potravinovou bezpečností? Pokud dokážeme změnou mikrobiálního profilu vytvořit diverzifikovanější a vyváženější mikrobiotu, sníží se riziko kolonizace střeva patogeny.

Výsledky nedávných výzkumů založených na genetickém profilování ukázaly, že modulace střevní mikrobioty může vést k potlačení mikroorganismů rodů Campylobacter, Helicobacter i Salmonella. Vhodnými úpravami střevní mikrobioty se významně sníží počty salmonel ve slepých střevech a vaječnících, což omezí riziko horizontálního a vertikálního přenosu. Toto zjištění je důležité zejména v chovu nosnic, především u hejn s prodlouženou snáškou v době, kdy již pravděpodobně nejsou chráněna vakcinací.

Jak změnit složení střevní mikrobioty

Jednou z možností je podpora obnovy vyvážené střevní mikrobioty po stresu či infektu. Důležité je obnovení mikrobiální diverzity a posílení imunitního systému. Alltech doporučuje přípravek Actigen pro vytvoření vyvážené střevní mikrobioty a zvýšení druhové diverzity střevního mikrobiomu. Střeva jsou velice důležitým orgánem nejen pro imunitu zvířete, ale i pro jeho pohodu a vysokou užitkovost, neboť v nich dochází k trávení a absorpci živin. Efektivita těchto procesů přímo ovlivňuje užitkovost. Proto podávání přípravku Actigen:

• zvyšuje přírůstek hmotnosti,
• zlepšuje konverzi krmiva,
• podporuje životaschopnost.

V nedávno provedených výzkumech byl sledován vliv přípravku Actigen na mikrobiotu a metabolom slepých střev (soubor veškerých metabolitů, které se tam nacházejí). Bylo zjištěno zvýšené množství mastných kyselin s krátkým řetězcem ve slepých střevech. Změnou metabolomu lze vytvořit prostředí podporující množení prospěšných bakterií, které pak mohou potlačit méně žádoucí druhy. V konečném důsledku to znamená změnu profilu střevní mikrobioty. Výživa na počátku života zvířete zásadním způsobem ovlivňuje tzv. mikroekologickou sukcesi, tj. vývoj složení střevního mikrobiomu do stádia klimaxu, tedy zralého, „dospělého“ mikrobiomu. Snahy o obnovu vyvážené střevní mikrobioty mohou mít příznivé dopady v jakémkoli věku hejna. Úspěšný zásah do střevní mikrobioty ovlivní i mikrobiální prostředí v hale a příznivě se promítne i do následujícího hejna.

Spotřeba drůbežího masa a vajec se celosvětově zvyšuje. Očekává se přibližně 2% stabilní nárůst. Růst spotřeby je životně důležitý pro drůbežáře. Při zvyšování produkce ovšem v žádném případě nesmíme dopustit šíření alimentárních onemocnění a vznik potravinářských afér, jako například propuknutí salmonelóz ve Velké Británii v 80. letech minulého století. Takové aféry, byť ne zcela podložené fakty, mohou výrazně poškodit odvětví v očích veřejnosti. Dodržování potravinářských norem a zajištění bezpečnosti potravin nám pomůže udržet si důvěru zákazníků a růst tržeb. Proto musíme pečlivě sledovat zdraví zvířat a podporovat jejich vyváženou a druhově diverzifikovanou střevní mikrobiotu.