Pět příznaků nekrobacilózy a jak s ní bojovat

Odhaduje se, že téměř 75 % všech diagnostikovaných případů kulhání u skotu způsobuje nekrobacilóza. Zajímá vás, jak chránit paznehty vašich zvířat před bakteriemi způsobujícími nekrobacilózu?

Nekrobacilóza je podle definice nakažlivým onemocněním sudokopytnatých savců, které způsobuje zánět paznehtů a následné kulhání (Blood a Radositis, 1989). Kulhání může ve všech sektorech chovu masného skotu zhoršovat parametry užitkovosti. Odhaduje se, že přibližně 20 % případů kulhání u skotu obecně – mléčného i masného – způsobuje nekrobacilóza (Step a kol., 2016). Odhady pouze pro masné chovy nicméně naznačují, že nekrobacilóza je příčinou až 75 % všech diagnostikovaných případů kulhání (Currin a kol., 2009). U skotu chovaného na maso nekrobacilóza snižuje průměrný denní přírůstek hmotnosti o téměř 230 gramů (Brazzle, 1993). Nekrobacilóza se proto kvůli snížené užitkovosti významnou měrou podílí na ekonomických ztrátách v tomto odvětví.

Nekrobacilózu vyvolávají bakterie. Hlavním vyvolávajícím patogenem onemocnění u skotu je Fusobacterium necrophorum, což je ubikvitní bakterie nacházející se v prostředí. Vědci tuto bakterii izolovali z povrchu zdravých končetin, potvrdili ji v bachoru a také v trusu masného skotu. Další bakterie, které se vyskytují na zdravých končetinách, mohou podporovat virulenci F. necrophorum, což následně zvyšuje výskyt nekrobacilózy (Currin a kol., 2009). Pokud není stav končetin narušen, nedochází k působení bakterií. Ty začnou škodit teprve při poranění končetiny – například v důsledku chůze po drsném povrchu nebo stání v mokrém, vlhkém a/nebo blátivém prostředí, což oslabuje tkáně končetiny. Další častou příčinou nekrobacilózy je rychlý přechod zvířat z vlhkého do suchého prostředí. Důsledkem mohou být praskliny v kůži, které se stávají vstupní branou F. necrophorum do tkáně paznehtů. Další popsanou příčinou nekrobacilózy je nedostatek minerálních látek, jako je zinek, selen a měď (NRC, 2017). Vzhledem k tomu, že nekrobacilózu způsobuje ubikvitní bakterie, nepovažujeme ji za jednoznačně nakažlivé onemocnění.

Klinická nekrobacilóza se projevuje následujícími symptomy:

1. extrémní bolestivost vedoucí k náhlému vzniku kulhání,
2. zvýšená tělesná teplota,
3. oboustranný otok meziprstních tkání kolem rozhraní srsti a rohoviny a korunkového okraje paznehtu; kvůli otoku může být štěrbina mezi prsty širší, než je obvyklé.
4. silně zapáchající nekrotické léze v meziprstním prostoru,
5. snížený příjem krmiva.

Tyto symptomy mohou být podobné příznakům jiných onemocnění paznehtů, která jsou u masného skotu běžná. Při kulhání skotu se nekrobacilóza často zaměňuje za digitální dermatitidu, která se anglicky označuje také termínem hairy heel wart (Step a kol., 2016). Digitální dermatitida však postihuje pouze kůži v oblasti patky až k paznehtku. Při digitální dermatitidě nevzniká zápach a onemocnění je centralizovanější a nakažlivé.

Po stanovení správné diagnózy je možné zahájit léčbu nekrobacilózy. Léčba nekrobacilózy je nejúspěšnější, pokud je provedena včas, tj. co nejdříve po nástupu onemocnění. Nejčastěji se nekrobacilóza léčí pomocí tetracyklinů (Currin a kol., 2016). V každém případě se obraťte na svého veterináře, který doporučí vhodná antibiotika a předepíše správné dávkování. Dalším běžným způsobem léčby je provlékání sterilizovaného provazu či motouzu mezi prsty zvířete s cílem odstranit nekrotickou tkáň a poté aplikovat místní antimikrobiální přípravek a udržovat končetinu během antibiotické léčby v čistotě a suchu.

Existují postupy, které mohou snížit riziko výskytu nekrobacilózy v chovu. Pokud je například onemocnění důsledkem vlhkého a blátivého prostředí, je možné pastviny nebo stáje řádně odvodnit nebo v nich zajistit odpovídající sklon, aby se voda nedržela v místech, kde se dobytek často zdržuje. Aby nedocházelo k odírání a poškrábání paznehtů, je možné v rámci prevence nekrobacilózy ohlazovat či obrušovat hrubé povrchy a zajistit, aby na pastvinách a v kotcích nebyly ostré předměty a nečistoty. Bylo prokázáno, že výskyt nekrobacilózy je možné snížit jednoduše tím, že zvířata dostávají odpovídající množství minerálních látek. Je známo, že pro udržení integrity kůže a paznehtů je zásadní zinek (NRC, 2016). Proto je třeba podávat zvířatům správné množství zinku a v chovech, kde je nekrobacilóza častým problémem, dokonce i jeho zvýšené dávky (Kellems a Church, 2010). Do krmných dávek pro masný skot se běžně přidává odpovídající množství organických komplexů zinku. Vzhledem ke zvýšené biologické dostupnosti zinku v organické formě je vhodné zajistit adekvátní hladinu tohoto prvku v chovu s cílem snížit výskyt nekrobacilózy. I když není potvrzeno, že by se na integritě paznehtů přímo podílel jód, bylo zjištěno, že podávání EDDI v krmivu, což je běžný zdroj jódu používaný v minerálních doplňcích a premixech, má pozitivní účinek v prevenci nekrobacilózy.

Nekrobacilóza je významnou příčinou kulhání masného skotu a v některých chovech může vést ke značným ekonomickým a produkčním ztrátám. Bakterie vyvolávající nekrobacilózu jsou sice všude a prakticky se jim nelze vyhnout, rychlá a včasná léčba a vhodná údržba pastvin a kotců však může pomoci snížit riziko klinické nekrobacilózy u masného skotu. Maximalizovat ochranu proti nekrobacilóze můžeme také zajištěním dostatečného přísunu zinku a jódu ve všech produkčních fázích, například ve formě EEDI a organických komplexů, jako je Bioplex od společnosti Alltech.