Skip to main content

Tvorba komplexů a chelátování

ZA LISTOVOU VÝŽIVOU JE VĚDA

Výnosy plodin závisejí na úrodnosti půdy

Liebigův "zákon minima" popisuje, jak omezení výživy zpětně limituje potenciální výnos plodin. Rostliny využívají esenciální prvky v jistém vzájemném proporcionálním zastoupení a prvek, jehož dodávka je proporcionálně nejnižší, určuje dostupnost všech ostatních živin.

Složitost vzájemných reakcí živin

Mulderův graf zobrazuje složité problémy při zajišťování vyváženého zásobování živinami. Zvýšení množství jedné živiny může buď působit synergisticky, kdy zvyšuje dostupnost některých živin, anebo antagonisticky, kdy snižuje dostupnost ostatních.


Mikroživiny mohou rovněž vzájemně reagovat s dalšími chemikáliemi v půdě, silně ovlivňujícími jejich vstřebávání a limitujícími jejich dostupnost pro rostliny. Alternativou může být aplikace živin na list. Protože rostliny dokáží absorbovat prostřednictvím povrchu listů tak efektivně, mohou být živiny v tekuté formě aplikované na list velmi účinné. Jen velmi malé množství živiny dodané na list může mít u rostliny týž efekt jako mnohem větší množství dodané z půdy.

Zdroje mikroživin lze rozdělit do tří základních tříd.

1. Anorganické cheláty

Sulfáty, soli kovů

2. Syntetické cheláty

např. EDTA

3. Organické komplexy

např. aminokyseliny

Co je chelát?

Chelátování je proces mikrozapoudření, při němž se na nějakou bílkovinu naváže nějaký minerál. Tento termín pochází z výrazu chēlē, což je řecké slovo pro "drápek".

EDTA

Nejběžnější agens pro chelátování minerálů je zde uváděná EDTA (kyselina etylen-diamin-tetraoctová). Tyto velké syntetické molekuly se velmi bezpečně váží s minerály, což napomáhá odolávat chemickým interakcím - žádoucí vlastnost chelátů užívaných v půdě. Tato silná vazební vlastnost však může být negativním atributem, jakmile je EDTA v rostlině. Například EDTA s železem napomáhá při řešení deficitu železa v rostlinách, aby však EDTA toto železo uvolnila, může se přidržet něčeho jiného. Často se EDTA chopí manganu, aby mohla železo uvolnit, čímž potenciálně způsobí deficit manganu.

Co je to komplex?

Komplexační agens jsou molekuly, které mohou vytvářet vazby s minerály. V zemědělství je možné jich využívat k ochraně mikroživin před nežádoucími chemickými reakcemi v životním prostředí ještě před tím, než se dostanou k rostlině. Když se jeden jediný ligand naváže na kationt, je takový kationt považován za "komplexovaný".

Co jsou to aminokyseliny?

Aminokyseliny jsou organické molekuly často zmiňované jako stavební bloky bílkovin. Vzájemně se skládají a vytvářejí tak dlouhé polypeptidové řetězce, které opět vytvářejí různé druhy bílkovin přítomných ve všech živých organismech.

Aby mohly růst a vyvíjet se, musí rostliny syntetizovat nepřetržitě dodávaných 22 proteinogenních (bílkoviny vytvářejících) aminokyselin.

Aminokyseliny také slouží jako organická komplexační agens a dodávají mikroživiny ve vysoce biologicky přístupné formě přátelské k životnímu prostředí. Tyto vodorozpustné komplexované minerály jsou rychle vstřebávány, translokovány a metabolizovány rostlinami prostřednictvím povrchu listů.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ AMINOKYSELINY

GLYCIN

Vysoká komplexační síla, pomáhá při fotosyntéze, prekurzor chlorofylu

LYSIN

Významná rezerva dusíku pro rostliny, pomáhá při aktivaci chlorofylu, regulaci průduchů a tvorbě pylu

KYSELINA ASPARAGOVÁ

Zdroj dusíku, zásadně nezbytná pro syntézu jiných aminokyselin, důležitá v raných růstových fázích

PROLIN

Souvisí s odolností vůči houbovým infekcím, zásadně nezbytný pro překonávání stresů, např. sucha, extrémních teplot a zasolenosti

 

Kontaktujte nás 

Loading...